21. - Česká próza mezi dvěma světovými válkami a v období okupace

 

- 1. ČSR (1918-38), po roce 1933 jediná demokracie ve střední Evropě, země vhodná pro imigranty (Thomas Mann), spolupracujeme se západem, slibný rozvoj hospodářství zastavila krize na počátku 30.let, pak jsme uzavřeli smlouvu i se sovětským svazem

- vliv francouzské (1924 *surrealismus) a anglosaské kultury

- po roce 1918 klesá cenzura, názorová pluralita

- návaznost na realismus, symbolismus,…(směry přelomu 19. a 20.st.)

- od 1923 pravidelné vysílání rozhlasu, literatura má převážně uměleckou fci

- republika postupně obětována Německu

 

Obraz 1. války v české literatuře

 

Legionářská literatura

Rudolf Medek – b. Zborov (oslava legií)

Josef KoptaTřetí rota (Na magistrále, Doma)

František LangerJízdní hlídka

 

Jaroslav Hašek (1883-1923)

*Praha, otec středoškolský profesor, vystudoval obchodní akademii, tulák (čerpá reálie pro Švejka), cestovatel (Balkán), založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona (výsměch politikům)

- ve válce v ruském zajetí (1920 se vrátil do Čech)

- vliv anarchismu (buřičství), proslaven i ve světě (Švejk v 55 jazycích)- čerpá z lidového vyprávění, kritika armády, církve, císaře, měšťáctví (- hloupost)

- částečně zkresluje skutečnost (vzniká nová realita)

- psal rychle (bez škrtů), velká paměť a představivost…vydělával si na útratu v hospodě

- stihl 4 díly Švejka (5. dopsal Karel Vaněk), zemřel jako alkoholik („jeho život byl literaturou“)

Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy a jiné humoresky

Švejk – V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku

-          šibal, lidový filozof, zesměšňuje válku i samotné představitele, nadšený pitomec, humorný optimista, plní příkazy doslovně

-          nadsázka, černý humor

-          poručík Dub, nadporučík Lukáš, strážmistr Bretschneider, kurát Katz

 

Básnická imaginativní próza

Vladislav Vančura (1891-1942)

*Háje u Opavy, otec správcem cukrovaru, žije v Davli

- tercie a kvarta na GBN! Vystudoval medicínu, 1942 popraven

- prozaik, dramatik, filmový scénárista, člen Devětsilu, člen KSČ do 1929, sociální cítění

- experimentuje s jazykem (inspirace veleslavínskou češtinou, Biblí)…složité věty, knižní slova, vulgarismy

- lyrické básnické povídky - Amazonský proud, Dlouhý, široký a bystrozraký

- sociální román Pekař Jan Marhoul – odehrává se v BN, inspiroval se otcovým osudem, Jan Marhoul (veliký dobrák), zprvu bohatý, lidé si od něj půjčují, ale nesplácí, pomáhá mu chudý Žid Rudda (sodovkář) a cestář Deyl, kteří jsou jiní, než zbytek maloměsta! Odchází do Nadelhoty, pronajímá si a opravuje mlýn, zlomil si nihu, v zimě prodělává, přichází zlý mlynář (Němec), Marhoul se vrací do BN do pekárny k bývalému příteli. Ten se ale změnil. Jeho syn nestuduje na gymnáziu moc dobře, umírá na zánět míchy

popisy, úvahy, retrospekce, charakteristika společnosti, vulgarismy

Pole orná a válečná (1925) - venkov (tvrdá práce), František Řeka (stále ponižovaný), zabije muže, prchá do války, padne, má oslavný pohřeb (hrdinský)

- humoristický román Rozmarné léto - nejvýznamnější dílo českého poetismus (radost ze života, přívětivé prostředí) – maloměstské lázně Krokovy Vary, červen, poklid, ospalost (naruší příjezd kouzelníka a provazolezce Arnoštka a krásné Anny), převládá lyrika, smysluprázdné dialogy, milostné vztahy, Antonín Důra (pracuje na plovárně se ženou Kateřinou), kanovník Roch, maršál Hugo…všichni 3 muži chtějí získat přízeň Anny! ”Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným.”

- mluva spisovná, komické a ironické vyznění

- r. Markéta Lazarová – středověk, zima, loupežníci Lazar z Obořiště (dcera Markéta) x Kozlík z Roháčku (syn Mikuláš) – znepřátelené kmeny, Mikuláš unesl Markétu, bojoval s Lazarem, zamilovali se do sebe

Alexandra (Kozlíkova dcera) + Kristián (zajatec, pak zešílí, zabila ho), Mikuláš zemřel, když chtěl osvobodit otce, Markéta pak vychovává svého syna i syna Alexandry (spáchala sebevraždu), přemýšlí, jestli v dětech přetrvá loupežnický pud, nebo budou „hodné“

 

Společenskokritická próza

 

Ivan Olbracht (1882-1952) „Kamil Zeman“

*Semily, otec Antal Stašek, žil v Praze, novinář, 1929 vyloučen z KSČ

O zlých samotářích - 3 povídky – Joska, Ferko a Paulína (okraj společnosti, toulají se, kočovní cirkusáci, zatrpklí, někdy i zlí)

-          Rasík a pes (mlátí psy, ale pak zjistí, že je to jediná duše, která s ním žije)

-           Bratr Žak (kočovný cirkusák, bojuje s bídou a ponižováním, otec umírá, jeho syn vraždí)

Podivné přátelství herce Jesenia - Jan Veselý (temperamentní, živel) a Jiří Jesenius (tvrdě pracuje), Jesenius se poctivou prací dostal na úroveň (herec), vytáhl s sebou i Veselého, pak se zamilují do stejné ženy

- psychologicko - analytický román Žalář nejtemnější – komisař Mach má mladou krásnou ženu Jarmilu, úspěšní, přestěhují se do Prahy, oslepl střepem z půllitru, posedlý žárlivostí, ona ho stále miluje, někdy se mu podřizuje, stále chce najít tajné dopisy, nebo ji přistihnout s milencem! Přišel mu dopis od bratra, Jarmila ho čte, ale on nevěří, že přečetla vše, jde po městě, pomáhá mu student Král (čte dopis, Jarmila opravdu nečetla vše), na Vánoce ji zavřel v pokoji, chce, aby milenec promluvil, Jarmila se psychicky zhroutila (možná, že tam někdo opravdu byl), rozešli se. Karel našel nový smysl života!

- žalář = slepota, žárlivost, nejistota

- r. Anna Proletářka –buržoazní a proletářské prostředí

- Biblické příběhy

- Nikola Šuhaj Loupežník - příběh jako pověst (prvky magična), zbojník živí vesnici Koločavu, prožívá milostný vztah s Eržikou Dračovou (rodiče mu jí nechtějí dát, hrozí, že jim zapálí barák), pro policii nepolapitelný, dokud mu lidé pomáhají, pak vypsána odměna, jeho lidé (i bratr) ho zabili sekyrou

- povídkový soubor Golet v údolí – vesnice Polana (Židé), chudoba

- Zázrak s Julčou - chudý žid má starého slabého koně Julču, ta vozí náklady, on tak vydělává, jednou přijel bohatý manželský pár, nabídl jim super koně, obelstil je, tragikomično

- Událost v mikve - v lázních není přesné množství vody, mikve je proto „nečistá“, nemůže proběhnout rituál (očistit se a pak se věnovat světským záležitostem)

- O smutných očích Hany Karadžičové - moderní x židovské prostředí (Polana), Hana odchází do Ostravy, pracuje jako dělnice, seznámí se s Ivo Karadžičem, nemohou se ale vzít (není už Žid), prosí v púolaně rodiče o ruku dcery, musí s ní jedině utéci, vzali se, ale už se nemůže vrátit domů (smutek)

 

Karel Nový (1890-1980) „Karel Novák“

*BN, otec pekař, studoval GBN s Vančurou, nedokončili

- inspirace realismem

- r. Městečko Raňkov (popis života benešovských lidí)

- trilogie Železný kruh – konflikty mezi d´Estem a chudšími poddanými

- r. Atentát – život a smrt Františka Ferdinanda

- historické dílo Rytíři a Lapkové, dětská literatura Rybaříci na Modré zátoce

 

Socialistický realismus

 

* v SSSR (Gorkij – r. Matka), schematismus, černobílost

- od 30.let i v ČSR, důraz na politickou složku díla

Marie Majerová (1882-1967)

- Nepřítel v domě - postavení žen a dívek v buržoazním prostředí (deziluze, společnost vyvolá tragédii)

- r. Nejkrásnější svět – Lenka Bilanská

– r. Náměstí republiky – rozchod s anarchismem

- r. Siréna – generační román proletářské dělnické rodiny Hudců

- pro mládež r. Robinsonka

 

Marie Pujmanová (1893-1958)

- měšťanská rodina univerzitního profesora, čte časopisy F.X.Šaldy

- r. Lidé na křižovatce – osudy advokáta Ganzy a sourozenců Urbanových

- r. Pacientka doktora Hegla – příběh vybojovaného svobodného mateřství

 

Demokratický proud

 

- snaha o rozvoj a obranu demokracie, autoři kolem Lidových novin

- Čapkovi, Z. Jirotka, E. Bass, F. Langer, K. Poláček – spolupracují s TGM a Benešem (se skupinou Hrad)

 

Karel Čapek (1890-25.12.1938 – byl 3. na seznamu zatýkaných!)

*Malé Svatoňovice, otec lékař

- soukromý učitel, přítel presidenta (Hovory s TGM)

- 1935 si vzal Olgu Scheinpflugovou, při povodních dostal na Dobříšsku pneumonii a zemřel

- novinář, kritik, esejista, filosof, překladatel, básník, prozaik, dramatik, kandidát NC

- humanista, demokrat

- inspiruje se anglosaskou literaturou, expresionismem, civilismem

- témata : oslava obyčejného života, fantazie (utopie), bojí se odlidštěné civilizace, přetechnizovaného světa, později obavy z nacismu a války

- dětská literatura – Devatero pohádek, Dášenka

- přeložil francouzské prokleté básníky a Apollinaira (Pásmo)

- cestopisyAnglické listy, Výlet do Španěl

- prózyTovárna na absolutno - ing. Marek vynalezl karburátor schopný využít 100% příkonu, podnikatel Bondy ho prodává, všeho je přebytek, vzniká hospodářská krize, při karburátorech se uvolňuje absolutno – Bůh, vznikají náboženské spory a války

- r. Krakatit - výbušnina (Krakatoa = sopka v Indickém oceánu), ing. Prokop a Tomeš (bývalý spolužák), politici chtějí ovládnout svět, Tomeš zahyne při výbuchu, Prokopa navštíví „pohádkový dědeček“ – má raději sestrojit něco užitečného

- trilogie Hordubal – Juraj odjede za prací do USA, po osmi letech se vrátí s penězi k rodině, žena má poměr s čeledínem, jde za pastýřem Míšou, na cestě dostane zápal plic, ráno doma nalezen mrtvý s rankou v srdci (košíkářská jehla), pitva a stopy po rozbitém okně ukazují, že to udělal Štěpán za pomoci Jurajovy ženy, čeledín dostal doživotí, manželka 12 let

Povětroň – letec se zřítil, umírá, jasnovidec, básník a jeptiška vymýšlejí, co je zač a proč letěl v takovém ošklivém počasí

Obyčejný život – lékař léčil zahrádkáře, ale umřel, pak spolu s druhým zahrádkářem probírali životopis, který před  smrtí napsal („dám do pořádku svůj obyčejný život“)

- dramata - Loupežník - chlapec chce získat dívku, ale musí porazit zeď maloměšťáctví

- Ze života hmyzu - lidské typy (chrobáci - sobečtí, mravenci - vládychtiví), v závěru tulák (pozorovatel) všechno zničí

- RUR - vytvoření umělého člověka (v závěru se do sebe dva roboti zamilují, prokáží, že city jsou nezničitelné), poprvé bylo použito slovo "robot"

- Věc Makropulos - nesmrtelnost, hlavní hrdinka neví, jak naložit se svým 300letým životem

- Adam Stvořitel - neměnit svět, neboť každá změna vede k horšímu

- Bílá nemoc - konflikt humanistického doktora s diktátorem, dr. Gálén vymyslí lék proti nemoci, pak sám diktátor má bílou nemoc, slibuje konec války za zdraví, když doktor nese lék, je ušlapán fanatickým davem

- Matka - těžké rozhodnutí matky, posílá na frontu i svého posledního syna

- povídkyZářivé hlubiny, Krakonošova zahrada (spolupráce s Josefem)

- Boží muka, Trapné povídky - úzkost z prožité války;

- Povídky z jedné a druhé kapsy – povídka Báseň – auto přejelo opilou stařenu a ujelo, svědci mají nejasné důkazy, naposled vyslýchají básníka, který byl ten den opilý, ale napsal báseň, ze které se rozluští SPZka, auto se najde, ale básník si nic nepamatuje

- Kniha apokryfů (= biblická látka nezařazená do bible) – vytváří si vlastní příběhy, dává jim větší nadčasovost

 

Josef Čapek (1887-1945)

*Ronov, studoval tkalcovskou školu, dělník v prádelně, zemřel v koncentráku na skvrnitý tyfus

- prozaik, novinář, malíř, ilustrátor

- ovlivněn expresionismem, kubismem, civilismem

Stín kapradiny - baladická a filozofická novela (zločin a trest, život a smrt)

venkovští kluci Ruda a Václav zabili při pytláctví hajného, Ruda drsnější, táhne s sebou Václava, ukrývají se v lesích, potřebují jídlo, kradou, nakonec Ruda zastřelen při útěku, Václav se zastřelil sám (cítil vinu, byl uvědomělý)

- Kulhavý poutník – přemýšlí o sobě a o životě

- básně – Básně z koncentračního tábora – b. Mé srdce (stesk po volnu, domovu, rodině)

 

Eduard Bass (1888-1946)

- ovlivněn anarchisty, v kabaretu Červená sedma (psal písně)

- publicista (Lidové noviny), vydává rozhlásky (vtipná báseň + kritika) – Drahota

- Klapzubova 11ka, Cirkus Humberto

 

Satirický obraz maloměsta

 

Karel Poláček (1892-1945)

*Rychnov nad Kněžnou, Žid, gymnázium opustil pro vzdorovitost v kvintě, pak práva, ve válce na východní frontě

- novinář a úředník, nabídky k emigraci odmítl, 1943 do Osvětimi

- zabývá se maloměstem a prostředím českých Židů

- Bylo nás pět, Dům na předměstí, Hlavní přelíčení

- Muži v offsidu - na Žižkově, Emil Habásko st. a ml., vdova Ouholičková, Načeradec (slávista, živnostník), na zápase se Habásko st. a Načeradec poperou, N. zaplatí pokuty a H. zaměstná, Nusle – Emilka Šefelínová, p. Šefelín (řezat, řezat, řezat), je proti vztahu Habáska ml. a Emilky, ti se však stejně vezmou

 

Psychologická próza

 

- návaznost na Zolu, Stendhala, Dostojevského (Zločin a trest), Choda (Kašpar Lén), Raise (Kalibův zločin), Olbrachta (Žalář nejtemnější)

- analytická díla, propracovaná psychika, děj jednoduchý

- prvky realismu, naturalismu, polopřímá řeč, nevlastní řeč přímá, úvahy, charakteristiky

 

Jarmila Glazarová (1901-1977)

- žila na Ostravsku, po manželově smrti (lékař) v Praze (zde píše)

- Roky v kruhu – deníkové záznamy, vzpomínky na manželství (převažuje harmonie)

- Vlčí jáma – nerovný vztah dominantní ženy a mladého lékaře, mají schovanku Janu, s lékařem vzniká platonická láska, muž předčasně umírá

- Advent - venkov, baladično, žena se synem (aby zajistila syna, vzala si bohatého statkáře Podešvu, chová se k ní jako ke služce, má vztah s jinou opravdovou služkou), Podešva „syna“ mlátí, utíká, matka ho našla na seníku, pak viděla stíny milenců, zapálila seník, milenci uhořeli

 

Jaroslav Havlíček (1896-1943)

*Jilemnice (Podkrkonoší), otec učitel, čte ruskou a francouzskou literaturu

- ve válce na východní frontě (psychicky poznamenán), pracuje v Praze v bance

- vzdoropohádky = alegorické příběhy s magickými prvky (zobrazení nacistů)

- povídky –Hodinky pana Balabána - přijíždí nový hodinář, nikdo k němu nechodí, pouze Balabán mu dá spravit hodinky, spraví je, druhý den ho najdou oběšeného (hodinky jdou pozpátku, B.mládne, vrací se až do lůna své zemřelé matky - naturalismus)

- pov. Prodavač času - úředník má velkou zálibu v malířství, chtěl by se tomu věnovat, ale nemá čas, když trochu času je, neví, jestli má malovat (bojí se, že už to nebude umět)

- romány – Petrolejové lampy, Ta třetí, Helimadoe (Helena, Lidmila, Marie, Dora, Ema) - doktor má 5 dcer, které drží pod pantoflem

- r. Neviditelný – tragický, záporný hrdina, psychologično, retrospekce, ich-forma, popis, úvaha, charakteristika, děj 1925-35 : dětství (venkov), Praha, Jesenice, Hajnova vila, továrna na mýdlo, Petr Švajcar (cynik, bezcita) vypráví příběh, aby si ulevil, tajemno, napětí, postupné odhalování motivů, rodiče se o Petra nestarali (proto je sobec), nenáviděl rodinu, ctižádostivý pokrytec, je ing. chemie, z rozumu si vzal dceru továrníka Soňu Hajnovou, domácnost vede teta a strýček, který si myslí, že je neviditelný, že může být, kde chce, kdo mu řekl, že ho vidí, ten ho naštval! Vplížil se do ložnice novomanželů, někoho chtěl i znásilnit, Soňa zešílí, vyskočí z okna,

 

Křesťansky orientovaná próza

 

- kritika tehdejšího světa (technika, modernismus), důraz na křesťanské zásady

- hlavně katolíci, návaznost na barokní literaturu (B. Bridel, A.M. z Otradovic), také na Ot. Březinu

- časopisy Akord a Řád, kritizují také demokracii 1. republiky

 

Jakub Deml (1878-1961)

*Tasov, básník, prozaik, dramatik, novinář, radikální kněz, často polemizuje i s církevními úřady, antisemita

- Šlépěje – básně, vzpomínky, recenze, polemiky

- Zapomenuté světlo (film)

- Moji přátelé – baladické, mystické, básnické (květiny – každá má své tajemství, svou vzpomínku, také oslava Boha jako tvůrce přírody)

- Miriam – básnické, hledání ideální krásy, ženy ( = soulad rozumu a citu)

 

Jaroslav Durych (1886-1962)

*HK, studoval medicínu (vojenský lékař), kritizoval Čapka, že nebyl ve válce

- básník, prozaik, tíhne k italskému fašismu

- prózy – r. Bloudění (Velká valdštejnská trilogie) - 1620-34 – obraz českých a evropských dějin, filosofický a symbolický román, milostný příběh protestanta Jiříka a věrné katoličky Andělky, bloudění = nekatolíci budou bloudit, dokud se nestanou katolíky, kontrast lásky s válkou a bídou

- povídka Sedmikráska – symbolická, filosofická, milostné téma, lyrický příběh mladého bloudícího muže procházejícího městem v deštivém podvečeru, 5x potká dívku,5x se do ní zamiluje, po 7. ho sama vyhledá a dá mu kytici sedmikrásek

 

Ruralismus

 

- blízko ke křesťansky orientované literatuře, láska k venkovu, půdě, křesťanské motivy

- návaznost :  K. V. Rais, K. Světlá, V. Hálek, J.Š.Baar;

- časopis Sever a východ

 

Josef Knap (1900-73) – novinář, povídkář, Čas kopřiv

 

Jan Čep (1902-74)

- nejstarší z 10 dětí, překladatel, píše povídky a romány

- r. Hranice stínu (autobiografické prvky) - učitelovi Randovi se zhroutilo manželství, vrací se do rodného kraje

- povídka Dvojí domov – stěhují se z hor do roviny, Roubalka stále myslí na svůj domov, je smutná, manželovi je to jedno, žije ve spěchu, kráva (přeneseně i Roubalka) je jen od toho, aby pracovala, mají podobný osud, jednou vysypal na zem hlínu z kalhot, ani ho nenapadlo, že jí přidělal práci, beznaděj, nikdy ji nepochopí

- esej Sestra úzkost – strach a úzkost, vzpomínky na různé kraje, možná ani neexistují

 

 1. SV. VÁLKA V ČESKÉ PRÓZE  viz Člověk a válka v literatuře, Próza legionářská   Jaroslav Hašek  Dobrý voják Švejk  vznikl před 1. sv. válkou: Dobrý voják Švejk a jiné podivné  historky - poodhaluje skutečnou tvář rakouského režimu. Čes.  voják v rakouské uniformě plnil rozkazy do puntíku, humornost vyplývala z rozporu mezi velkými slovy a nicotnými  důsledky těchto slov v praxi a z autorova ironizujícího  a parodického přístupu ke skutečnosti.  Dobrý voják Švejk v zajetí - hl. hrdina se proměnil postupně  pod tlakem vál. zážitků v otevřeného kritika, ve jménu čes.  věci se vzbouřil proti Rakousku. Jeho proměna však nevyznívá  dosti věrohodně.  Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - rozsáhlá románová kronika ze života čes. člověka za 1. sv. války. Začala vycházel v březnu r. 1921 nejdříve s ilustracemi J. Lady  v sešitech. Byla pro vulgárnost odmítnuta knihkupci, a proto  se prodávala v novinových stáncích.  Román začíná dialogem Švejka se služebnou paní Müllerovou  těsně po sarajevském atentátu. Pokračuje pak Š. příhodami  před předvodní komisí, v blázinci, vojenské nemocnici, ve  službách polního kuráta Katze a nadporučíka Lukáše. Tyto  příběhy jsou obsaženy v 1. díle - V zázemí. Další díly - Na  frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku - se  odehrávají na cestách do předních pozic rak. armády, na srbské a ruské frontě, kde se Švejk dostává do zajetí a znova  v rakouské marškumpanii.   Postava Švejka  Š. je protikladem zdravého rozumu člověka a nesmyslné mašinérie. Není kladným hrdinou bez bázně a hany. K jeho hl. rysům charakteru patří neustálá aktivita - jak v mluvení tak  v jednání. Nic ho nevyvede z míry, vždy je klidný a rozvážný, vždy má poslední slovo, nenechá se smýkat vnějšími okolnostmi. Na vojenském žebříčku má nejnižší místo a přece má  nade všemi vrch. Není poslušným kolečkem v soukolí války. Je  realisticky pravdivý typ, představitel lid. odporu proti  válce a násilí. Z humorného vypravování přechází H. do líčení vál. hrůz. Na odvrácené straně humoru je poznání kruté  bezohlednosti světa.  Smích tu však uchovává lidskost. V knize vystupuje spousta  dalších lid. postav, představitelů vlád. moci (líčeni s nadsázkou). H. podal výstižný živočichopis zdivočelého krutého  měšťáka.  Román nemá charakter prózy se souvislým dějem. Je to sled  volně přiřazovaných děj. epizod. Realistické přesvědčivosti  je dosahováno citacemi rozkazů, předpisů... Komického efektu  dosahuje ironií, parodií, nadsazováním, výmysly, neobvyklým  spojením slov, asociacemi. Řeč má živě hovorový spád, používá obecnou češtinu, "pražštinu", vojenský slang, vulg. výrazy, komolenou němčinu, jazykovou improvizaci.   Vladislav Vančura  Pole orná a válečná - odsoudil nesmyslné vál. vraždění. Děj  je utvořen z jakéhosi pásma román. obrazů, scén z fronty  i zázemí, v nichž stojí proti sobě členové rodiny majitele  velkostatku a zem. nádeníci, deputátníci, lidé vyvržení na  okraj společnosti.  Tři řeky - Jan Kostka, hl. hrdina románu, ztělesňuje proces  zrání celé jedné generace. V dětství neduživý a slabý,  poznamenaný ztrátou matky a nenávistí otce, prochází tvrdou  školou vojáka 1. sv. války. Vzbouří se proti vál. vraždění,  je svědkem revoluce v Rusku. Jeho hledání smyslu života se  uzavírá návratem domů.  Vystupuje zde velk. množství postav, je popisován dlouhý  čas. úsek, je to román-mozaika - skládá se z drobných epizod, prostředky připomínají pohádku (Jan je nejml. ze 3 synů).   Karel Poláček  Vrcholem jeho tvorby je tetralogie o pochybném "hrdinství"  maloměšťáků v 1. sv. válce: Okresní město, Hrdinové táhnou  do boje, Podzemní město, Vyprodáno - líčí beznadějnou nudu  a prázdnotu života malého města těsně před 1. sv. válkou  a pak dopad vál. katastrofy na maloměsto a jeho hrdiny   -legionářská próza  Problematika českých legií vedla ke vzniku celého odvětví české prózy,  názorově výrazně členěné na 3 typy:  1. typ oficiální (pravice)  v hodnocení legií se preferuje výrazně kladný podíl na formaci českého státu  Rudolf Medek, vysoký důstojník čs. armády. V dramatu Plukovník Švec  ukazuje osud legionářského velitele, je namířen proti sovětským  bolševikům.  Román Anabáze  2. názorový střed  Josef Kopta napsal rozsáhlý cyklus o 3. rotě, kde ukazuje s větší  měrou objektivity postavení českých legií a rozpory v nich  František Langer, lékař, dramatik, přítel bří Čapků (PÁTEČNÍCI),  zastánci Masarykovy politiky  soubor povídek Železný vlk  drama Jízdní hlídka  3.levicové zpracování  Václav Kaplický - román Gornostaj, útvar reportáží o situaci v legiích  Jaroslav Kratochvíl - obraz legií podle programu komunistů, vystihuje  právo na straně protilegionářské války  Cesta revoluce - o VŘSR  rozsáhlý román Prameny se pokouší o zdůrazdnění významu a poslání  dělnického hnutí, které je stanoveno proti kultu legionářství  Ivan Olbracht (1882-1952)  narodil se v Semilech, gymnázium vystudoval ve Dvoře Králové. Po nedokončení VŠ se věnoval žurnalistice. Psal do Rudého práva, Práva lidu. Asi 10 let působil ve Vídni jako redaktor Dělnických listů. Účastnil se politického dění. Podepsal Manifest sedmi.  Vl. jménem se jmenoval Karel Zeman a jeho otcem byl spisovatel A. Stašek. Pobýval na Ukrajině a r. 1947 byl jmenován  nár. umělcem.   Jeho tvorbu můžeme rozdělit do 3 etap:  1. problematika lidského individua, lidská vzpoura  Obrací se k člověku jako k individualitě, kt. není součástí  kolektivu. Nevybírá si ke svým námětům jen inteligenci, ale  píše i o těch nejubožejších např. cirkusácích, pak přechází  k hercům a intelektuálům.  O zlých samotářích - povídky, přirovnávány ke Gorkého bosákům. Jsou z prostředí lidové spodiny.  Žalář nejtemnější - psychologická studie. Hl. hrdinou je komisař Mach, kt. se oženil s mladou ženou. Utrpěl náhodné  zranění oka a oslepl. Sledujeme zde pak velmi egoistického  člověka, kt. svým neštěstím tyranizuje své okolí. Žárlí na  svou manželku, nevěří jí, i když ta dělá vše, jen aby ho  uspokojila. Manželce docházejí dopisy od známých či příbuzných, vždy mu je přečte a vynechá pouze pasáže, kt. by se ho  mohli dotknout. On jí ale nevěří. Spojí se se studentem, kt.  mu dopisy přečte v plném znění. Následuje stupňování útoků  na ženu. Vyvrcholením je hrůzná situace, kdy se v noci vydává a prohledává celý byt. Slovně vyhrožuje své ženě zabitím.  Autor nechává otevřený konec.  Podivné přátelství herce Jesenia - situace 1. sv. války  v uměleckém prostředí. Dva hrdinové - Jan Veselý a Jiří Jesenius - se zamýšlejí nad smyslem své práce, hledají cestu  umění k životu. Zobrazil zde 2 protichůdné povahy - romantickou a realistickou.   2. problematika angažovanosti, reportáže ze SSSR  Anna Proletářka - román na objednávku. Kompozičně dobře  napsaná kniha. Vypráví o přerodu poslušné a pasivní služky  na bojovnici za ideály.  Zamřížované zrcadlo - psáno reportážním způsobem (deník,  úvahy). Příběh je členěn na 4 samostatné příběhy. Jsou to  příběhy z vězeňského prostředí s autobiografickými motivy.  Příběhy vězňů, dozorců jsou spojeny s filozofickými a sociologickými úvahami. Dochází zde k napětí mezi beletrií a dokumentaristikou.  Obrazy ze soudobého Ruska (pozd. Cesta za poznáním) - reportáž  Bejvávalo (pův. 9 veselých povídek z Rakouska a republiky)  - lidová četba, humor, ironie, sarkasmus   3. próza zakarpatská  V O. době bylo moderní pobývat na Zakarpatské Ukrajině. Byli  zde i K. Čapek a SKN. O. buď pořizuje reportáže n. využívá  námětů jako jsou problémy zakarpatska, problémy rasové (Židé, Rusíni, Poláci, Slováci, Maďaři, Češi, kt. měli úlohu  vzdělávací n. policijní), zaostalost kraje, ale také krása  krajiny.  Země beze jména (pozd. Hory a staletí) - reportáže, kritické  tendence ke kolonizačním metodám čes. vlády, převažuje však  zájem o život lidí a jejich zvyky. Ukázal sociální, národnostní a rasové problémy.  Golet v údolí - povídková trilogie. Zaměřil se na Židy, jejich život a zvyky. Zázrak s Julčou, Událost v Mikve, Příběh  o smutných očích Hany Karadžičové.  Nikola Šuhaj loupežník - spojení mýtu a legendy se stránkou  volně vyprávěnou, částečně reportážní. Autor vstupuje do  textu, používá lid. slovesnost. Chtěl vyjádřit touhu tohoto  lidu po svobodě. Je to příběh o Nikolově boji s čes. četníky, o jeho velké lásce k Eržice, o tragické smrti jeho bratra i jeho samého vinou zrady kamarádů. Epika je zde prostoupena lyrickými prvky.   doba nacistické okupace  adaptuje příběhy ze staré české literatury:  Ze starých letopisů  Biblické příběhy  O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách  Dobyvatel - dějiny dobytí Mexika.   Překlady: z němčiny - S. Zweig, T. Mann, L. Feuchtwanger   Marie Majerová (1892-1967)  Ve srovnání s Olbrachtem je umělečtější a nezdůrazňuje tolik  sociální problémy. Je autorkou sociální prózy, spisovatelkou  a publicistkou. Na rozdíl od Olbrachta se ani po r. 1929 neodklonila od sociálního problému.  Narodila se v Úvalech u Prahy. Její otec byl řezník a když  byly M. 3 roky zemřel. Stěhují se proto s matkou do Prahy,  kde se ta znovu provdala. Na svého nevl. otce má M. hezké  vzpomínky a i když se 2x provdala, nechala si jeho jméno.  Nedostatky ve vzdělání se snažila dohánět samostudiem. Hodně  cestovala SSSR, Čína, Afrika, Jugoslávie, USA. Zážitků  z těchto cest využila hojně ve svých reportážích. Byla členkou soc. dem., anarchistkou, pohybovala se v okruhu spisovatelů kolem Olšanské vily SKN a almanachu. V r. 1947 byla  jmenována nár. umělkyní.   Je tvůrkyní prózy pro děti i dospělé. Píše spíše povídky jak  z měšťáckého tak z proletářského prostředí. Práce politicky  zaměřené začíná psát až po válce a jsou hodnoceny jako  nejslabší.  Dcery země - podobá se R. Svobodové, popisuje osudy žen, boj  Mučenky      za jejich emancipaci, aby byly nezávislé na muži, měli svobodnou vůli. Příběhy jsou trochu sentimentální  a především didaktické.  Panenství - zfilmováno, převyšuje výchovný román pro služky.  Je zde dobře vystižena psychologická stránka vesnických dívek v nástrahách velkoměsta. Je to příběh dívky, kt. přichází z vesnice do města. Začíná zde pracovat v pokladně.  Seznamuje se s nemocným studentem. Chce mu dopomoci k uzdravení, a proto shání peníze na léky všemožným způsobem (málem  se uchyluje k prostituci). Hospodskému, u kt. pracuje umírá  žena a on se rozhodne vzít si naši hrdinku. V den jejich  svatby umírá ml. student a dívka klesá mrtvá fyzickým a duševním vyčerpáním.   Období anarchistické:  Náměstí republiky - příběh je zasazen do paříž. prostředí.  Hrdinou je Litevec s výbojnou povahou, kt. touží po proměně  světa. M. se zde stává úsměvnou, dívá se na anarchismus  s určitou naivitou.   1. sv. válka:  Z luhů a hor - vyznání zemi, vlasti (pozd. název Má vlast)   20. léta: politická vyhraněnost, přechod ke KSČ, proletářské  umění  Nejkrásnější svět - charakteristické dílo proletarismu. Má  2 závěry. První byl znatelně lepší. Jsou zde pasáže, kdy hl.  hrdinka Lenka Bilanská přibližuje své rodinné zázemí. Lenka  je inteligentní, toužící, má mnoho nápadníků, ale do jejího  života zasahuje i politické hledání (tisky, knihy). Sledujeme i osudy jejích sester. Lenka putuje z vesnice do Prahy.  Poznává tam Romana, poznává i konkrétněji politiku, během  1. sv. války je ošetřovatelkou v lazaretu, žije veřejným životem. Později je ohroženo její zdraví, odjíždí proto na  venkov na zotavenou. Pak se do románu promítá boje o Lidový  dům. V prvním závěru Lenka v revolučním boji umírá. Pozdější  druhý závěr vypráví o Lenčině uzdravení. Román byl zfilmován.   Experimentální období: vliv sci-fi  Přehrada - pozitivně hodnocena, užívá nezvyklé formy, avantgardní pohledovost, různé náhledy. Příběh se odehrává v Praze. Objevují se zde pasáže autorčina vyznání Praze, je zde  užito metody filmových střihů a montáže.  Siréna - nejobsáhlejší dílo, souvisí časově s Havířskou baladou. Zaměřila se zde na Kladensko a jeho proměnu z oblasti  zemědělské na průmyslovou. Sledujeme čtyři generace rodiny  Hudců: Hudec vynálezce, Pepek frajer, Hudec policajt. Hl.  hrdinkou je Hudcovka, kt. nese tíži život. údělu rodiny, je  zklamaná v lásce, tragicky ztrácí 2 syny, chce se však  zasloužit o více lásky v životě. V románu vystupuje i řada  dalších postav. Autorka zvolila formu románové kroniky s dobovými dokumenty, reportážemi. Dívá se na věci z různých  pohledových rovin, střídá řeči několika vypravěčů a svých  vlastních komentářů. Převažuje hov. jazyk  Havířská balada - jde zde o zničení člověka v lidství, je  podupána jeho čest. Jde o životní osudy jednoho z hrdinů Sirény, Rudly H.. Balada se dá rozdělit na 3 části:  Vyprávění Rudly H., kt. musel po prohrané stávce uprchnout  do Německa.  Vyprávění ve 3. os.. Autorčino líčení válečných hrůz a klidného období rodin. života. Subjektivní problémy se objektivizují. Autorčino vypravování nestranného pozorovatele.  Vyprávění Milky, ženy Rudly H., přátelům o osudech své rodiny, rodiny utečenců vrátivších se z Německa. Nejsou zde komentáře, jde vlastně o dialog bez replik. Její reakce jsou  odpověďmi na nevyslovené otázky.  Balada končí tragicky. Otec je degradován a musí žebrat.   Publicistické práce: Dojmy z Ameriky, Den po revoluci, Africké vteřiny, Zpívající Čína  Pro děti: Robinsonka, Bruno čili Dobrodružství německého  hocha v české vesnici  Povídky: Cesta blesku, Ševcovská polka   Marie Pujmanová (1893-1958)  představitelka socialistického realismu.  Vývoj: začínala v duchu humanismu, navazuje na tradice měšťanské literatury 19. st., na kritický realismus. Je ovlivněna B. Němcovou, R. Svobodovou, B. Benešovou, Tolstojem,  Flaubertem a Proustem.  Působila v publicistice.  Její vrcholná díla, próza i poezie, vznikala za hospodářské  krize a pod vlivem fašismu. P. dosáhla vynikajícího umění  přímé psychologické povahokresby. Užívala různé druhy jazyka  (zejména hovorový).  Narodila se v Praze. Její otec byl profesor pražské práv.  fakulty. Soukromým studiem získala rozsáhlé vzdělání. Pohybovala se od dětství v kulturně bohatém prostředí. Stýkala  se s F. X. Šaldou, R. Svobodovou. Jejím druhým manželem byl  Ferdinand P., představitel moderní operní režie. Ve 20. letech psala reportáže, kritiky a eseje do demokratického tisku, od 30. let do komunistického. Je autorkou řady studií  a portrétů významných literární osobností. Navštívila SSSR.  V r. 1953 byla jmenována nár. umělkyní. Pobývala v SSSR, Číně, Indii.  Pod křídly - prvotina, vzpomínková próza na dětství, domov  pohledem 6ti letého děvčátka.  Povídky z městského sadu - jde o povídky do života, líčí boj  lidí o každodenní existenci, brání se bídě a morálnímu  rozkladu, kt. přinesla válka. Děj povídek se odehrává v parku před pražským nádražím. Zobrazuje nelásku, lhostejnost  v lid. vztazích.  Pacientka dr. Hegla - příběh abiturientky Karly, dívky  z dobré rodiny, kt. chce žít podle vlastních představ a rozhodne se žít jako svobodná matka. Jde o kritiku měšť. morálky.  Pohled do nové země - reportáže ze SSSR.  Sestra Alena - povídka z nemocničního prostředí.   trilogie: Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti  Lidé na křižovatce - zachytila v něm vývoj čes. společnosti  od poč. 20. let do krize přelomu 20. a 30. let. Zachycoval  současný společen. proces.  Postavy jsou individuálními typy s bohatým vnitřním životem,  postavila je do situace na křižovatce prolínajících se život. osudů a hist. událostí. Hl. postavou je Ondřej Urban  (mění se v uvědomělého dělníka - bojuje proti továrníku Kazmarovi). Jeho sestra Růžena se raději vdává do vyšší společnosti (záporná postava, ve válce se stává kolaborantkou).  Sledujeme i rodinu komunistického advokáta Gamzy - je to komun. intelektuál (vzorem byl I. Sekanina - kom. právník  a novinář) jeho život se prolíná s životem jeho dětí. Helena  (rozumná a cílevědomá), Stanislav (citový a nerozhodný).  Kompozice tvoří vztahy děl. a intel. rodiny. Román má dynamický spád, bez dlouhých popisů, vnitř. monology, užito  pražštiny.  Hra s ohněm - hl. hrdinou je bulhar. revolucionář J. Dimitrov. Soustředí se také na postupné uvědomování S. Gamzy.  Život proti smrti - příběhy hrdinů se uzavírají. Z některých  se stávají kolaboranti a zrádci, z jiných bojovníci a hrdinové. Zachycuje vál. události, vypálení Lidic, Stalingrad.  Přibylo mnoho dalších hrdinů (někt. hist. postavy). Román  končí osvobozením.  Předtucha - povídka. Příběh 2 ml. lidí za nac. okupace.  Svítání - zachytila ve 3 ucelených částech (Za časů císaře  pána, Čerti s ním šijí, Včera a dnes) měnící se život dětí  a mládeže za rak. monarchie, 1. republiky, okupace a doby po  r. 1945 (asi půlstoletí).   P. publikovala ve 30. letech také verše v Rudém právu, Tvorbě a Haló, novinách.  Zpěvník - vyznání z lásky k vlasti a Praze  Radost a žal - hold Rudé armádě  Vyznání lásky - oslava socialistické země  Milióny holubiček - protějšek Nezvalova Zpěvu míru  Praha  Paní Curieová - poéma o představitelce moderní vědy   Vladislav Vančura (1891-1942)  Odmítal mechanic. obkreslování skutečnosti, popisnost literatury, její pitvání v psychice a rozmělněných citech.  Z historie i přítomnosti si vyhledával především ty hrdiny,  kt. se nevzdávají, neuhýbají, nenechají se nést proudem, neobcházejí překážky, ale překonávají je, vášnivou láskou milují život a bojují proti zlu.  Jsou pro něj charakteristické sloh. postupy, pocházející  často z lid. vypravování, iron. a parod. odstup od všeho, co  se v životě tváří příliš upjatě, přímé výzvy čtenáři, hyperbol. vyjádření, archaismy, knižní a slang. výrazy, humanist.  věta z Bible kralické.   Narodil se v Háji u Opavy. Studoval na gymn. v Benešově  u Prahy a chtěl se stát malířem. Pak vystudoval medicínu  a r. 1921 zahájil se svou ženou Ludmilou V. lék. praxi na  Zbraslavi. Do literatury vstoupil opožděně. Byl činný literárně i ve filmu (Naši furianti, Před maturitou, Marijka nevěrnice). Za okupace se účastnil ileg. boje. Gestapo jej  zatklo za heydrichiády a byl popraven.   Amazonský proud, Dlouhý, Široký a Bystrozraký - lyrizované  prózy  Pekař Jan Marhoul - bal. příběh jednoho živnostníka, kt. žije jen svou prací, dobrácky rozdává ve jménu lidskosti všem,  kt. to potřebují a nakonec se stává pomocníkem ve svém  vlast. krámě.  Pole orná a válečná - odsoudil nesmyslné vál. vraždění. Děj  je utvořen z jakéhosi pásma román. obrazů, scén z fronty  i zázemí, v nichž stojí proti sobě členové rodiny majitele  velkostatku a zem. nádeníci, deputátníci, lidé vyvržení na  okraj společnosti.  Rozmarné léto - novela, optimisticky laděna, láska k plnému  a radost. životu. Je to prozaic. protějšek k poetist. básním. Vznešený sloh vypráví o malichernostech a banalitách,  umocňuje hum. parodii na zpohodlnělé maloměšťáky. Na dně veselí je spol. kritičnost.  Poslední soud, Hrdelní pře aneb Přísloví - experiment. prózy  Markéta Lazarová - balad. příběh ze života dvou zboj. tlup  Lazarů a Kozlíků. Autor nechce vyvolat atmosféru urč. hist.  období, ale nastavit zrcadlo mělkosti, prostřednosti a šedivé jednotvárnosti v životě svých současníků i v literatuře,  kt. jen opisuje. Hledá v minulosti to, čeho se nedostává  přítomnosti. Krásná a zbožná Markéta Lazarová miluje zbojníka Mikuláše Kozlíka a dovede pro svůj cit podstoupit i nejtěžší zkoušky. Navzdory smrti svých nejbližších se přičiňuje  o záchranu obou rodů, kt. se tolik nenáviděly. V lásce, kt.  probouzí v člověku síly k největším činům, kt. je korunou  života, spočívá podle V. smysl života.  Luk královny Dorotky - povídka  Útěk do Budína - románek o lásce maloměst. čes. dívky a lehkomyslného šlechtice - zahajuje spolu s L. k. D. epické období V. prozaic. tvorby. Toto období vrcholí prozaic. skladbami Tři řeky, Rodina Horvatova, Obrazy z dějin národa českého.  Konec starých časů - emigran. kníže Megalrogov, protřelý  dobrodruh a baron Prášil, licoměrník, kt. chce být zadobře  se všemi, místy satira.  Tři řeky - Jan Kostka, hl. hrdina románu, ztělesňuje proces  zrání celé jedné generace. V dětství neduživý a slabý, poznamenaný ztrátou matky a nenávistí otce, prochází tvrdou  školou vojáka 1. sv. války. Vzbouří se proti vál. vraždění,  je svědkem revoluce v Rusku. Jeho hledání smyslu života se  uzavírá návratem domů.  Vystupuje zde velk. množství postav, je popisován dlouhý  čas. úsek, je to román-mozaika - skládá se z drobných epizod, prostředky připomínají pohádku (Jan je nejml. ze 3 synů).  Občan Don Quijote - povídka, Vančurův Quijote nevede bláznivý boj proti větr. mlýnům, nad fašisty umučenou dívkou se mu  vrací rozum, jeho iluze se mění v reál. svět spravedl. společnosti, o niž je třeba se zasloužit.  Koně a vůz - cyklus, z něhož vyšel jen 1. díl Rodina Horvatova  Obrazy z dějin národa českého - opřel se o nejnověj. výsledky poznání čes. dějin od nejstar. dob a vytvořil své největší dílo, jímž burcoval k nár. sebevědomí v době fašist. okupace.  Dramata: Jezero Ukereve - adresně promlouvalo v době faš.  hrozeb          Josefina - hl. hrdinkou je dívka z praž.  předměstí, vzdáleně připomíná Pygmalion.

 

 

Karel Poláček (1892-1944)  Rodák z východoč. Rychnova n/Kněžnou, gymnazista a špatný  úředník, voják, kt. šťastně přežil 1. sv. válku na halič.  frontě, od 20. let do r. 1939 (protižidov. přepisy fašistů)  sloupkář, soudničkář a povídkář Lid. novin. Zahynul v Osvětimi.  Důvěrně znal maloměst. a žid. prostředí a mentalitu obyvatel  malého města, kt. jako lit. postavy a figurky zalidnily svět  jeho povídek a románů. Je to kronikářské zpodobení lidiček  maloměsta a P. je představuje někdy ironicky, většinou však  se shovívavým úsměvem nad jejich slabostmi. I dobová kritika  označovala P. za jakéhosi pokračovatele I. Herrmanna. Jeho  snahou bylo pravdivě zobrazit "malého člověka" v každoden.  životě se shovívavým humorem. Takovou podobu na svět a jeho  hrdiny představuje román Muži v ofsajdu s dvojicí fotb. fanoušků, otce a syna, a s hum. vylíčením klubového prostředí  a psychologie sport. diváků.  V jiných P. dílech nechybí sarkasmus a hořká kritičnost  - Dům na předměstí, Hlavní přelíčení - sleduje zde chování  hrdiny, kt. se ve své touze po majetku nezastaví ani před  vraždou.  Vrcholem jeho tvorby je tetralogie o pochybném "hrdinství"  maloměšťáků v 1. sv. válce: Okresní město, Hrdinové táhnou  do boje, Podzemní město, Vyprodáno - líčí beznadějnou nudu  a prázdnotu života malého města těsně před 1. sv. válkou  a pak dopad vál. katastrofy na maloměsto a jeho hrdiny  Bylo nás pět - styk konvenčního světa dospělých, pohybujících se v jednání i ve vymezených hranicích svého společ.  postavení a povolání, s dět. napodobivostí a hravostí s výrazovou a situační komikou.   Eduard Bass (1888-1946)  vnesl do čes. literatury přitažlivý a exot. svět cirkusů  a varieté, šantánů a kabaretů, praž. bohémy, ale i kriminál.  polosvět mod. velkoměsta.  R. 1910 vystoupil jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá  labuť v Praze a tomuto druhu umění zůstal věrný. Stal se  spoluzakladatelem proslulé Červené sedmy, zároveň spolupracoval se sat. časopisy a vydával (s karikaturisty V. H. Burianem, Z. Kratochvílem, J. Ladou) veršované Letáky. Během  činnosti v Lid. novinách vytvořil řadu veršovaných Rozhlásků  (veršované glosy např. polit. otázek apod.). Někt. z B. veršů a kupletů zlidověly (Něšťastný Kramářův domeček) a s neobyčejným ohlasem se setkaly r. 1930 lit. parodie nazvané To  Arbes nenapsal, Vrchlický nezbásnil. Trvalou součástí čes.  prózy se stal humor. příběh o slávě čes. kopané ve 20. letech Klabzubova jedenáctka.  Cirkus Humberto - na pozadí mezinár. složení cirk. artistů,  umělců, krotitelů i muzikantů, sleduje B. 3 generace od 60.  let min. století až do 1. čtvrtiny 20. st.  Jakousi paralelou k románu je soubor povídek Lidé z maringotek - drobné mil. příhody na pozadí cirk. prostředí.   Josef Čapek (1887-1945)  známý především jako malíř, prošel lit. začátky jako jeho  bratr Karel. Byl zprvu redaktorem Národ. listů, později  výtv. kritikem v Lid. novinách a knižním ilustrátorem. Zahynul před samým koncem války v konc. táboře.  Zprvu psali oba bratři společně povídky i někt. dramaty (Ze  života hmyzu).  První sam. knihou J. byly povídky Lélio, prózy, v nichž se  autor zamýšlí nad nepoznatelností smyslu života  Drama Země mnoha jmen - hl. myšlenkou je mravní obroda člověka  Stín kapradiny - román, balada v próze o pronásledování svou  pytláků, kt. jsou vrahy lesníka, a hnáni výčitkami svědomí  končí dobrovolnou smrtí.  Kulhavý poutník - fil. úvahy o smyslu života a poslání umění  Psáno do mraků - vyšla posmrtně, aforismy   Václav Řezáč (1901-1956)  představitel psych. prózy předváleč. let, mimo jiné autor  budov. románů v 50. letech. Novinář, spolupráce s filmem, od  40. let ředitel Českosl. spisovatele.  Psych. próze nevyčleňuje své hrdiny ze společ. souvislostí,  ukazuje i společ. kořeny jejich vyřazenosti, výjimečnosti,  a tim i dosah jejich činů. Z pocitu vyřazenosti,  méněcennosti pramení jejich zlo.  Černé světlo - soustřeďuje se na hl. postavu Karla, kt. celý  příběh vypravuje. Karel je povýšený, neduživý, pocitem méněcennosti pronásledovaný jedináček, potomek praž. obch. rodiny, kt. dospívá před 1. sv. válkou. Má pocit bezmocnosti,  strach ze síly, pokouší se vyzrát na okolí přetvářkou a intrikami, zasévá zlo, jeho život je životem štvané krysy, ani  sebevražda se mu nepovede (stává se mrzákem). Všichni kolem  doplatili na jeho záměrné podvody. Sám sobě se stává soudcem  své špatnosti. Román byl zfilmován.  Svědek - v prostředí zcela konkrétním se projevuje fiktivní  postava s fantomatickými rysy. Hrdina je opět strůjcem zla.  Podněcuje negat. sklony jiných a jejich zločinnost ho vzrušuje. Román je symbol. podobenstvím s nac. zlem a zvůlí vnucovat lidem to, co nechtějí.  Rozhraní - román o vzniku románu. Probíhá tu drama neúsp.  spisovatele, kt. píše román o vzestupu a pádu slav. herce  a přitom sám lidsky a um. dozrává. Sám nachází cestu k lidem  a k aktivitě. Ř. přesun přes zlo k jeho překonání, lepší  přetrvává.