2. - Staroslověnské a latinské písemnictví na našem území v raném středověku, vznik česky psané literatury a její vývoj do poloviny 14.století  

Prvním stát.celkem na našem území byla VM (833-906/7). 862 požádal kníže Rastislav byzant.císaře Michaela III. o vyslání křesťanské mise, kt.by pomohla upevnit nábož.stránku státu (pokřestění pohanského lidu) a upevnit církev.organizaci, kt.by se měla stát hlavní panovníkovou oporou. 863 přichází učenec Konstantin (v klášteře přijímá jméno Cyril) a obratný diplomat – bratr Metoděj z řec.Soluně. Používají staroslověnštinu (jazyk slovanské církve kolem Soluně), kt. zavedli do bohoslužeb (přeložili i nejdůležitější texty pro nábož.život). Na základě bulh.-maked.nářečí (?řecká alfabeta) dále vytváří písmo - hlaholici (zjednoduš.na cyrilici). Také vychovávají duchovenstvo jako obranu proti kněžím franckého původu, jejichž říše se mocně rozpínala a zvyšovala svůj vliv…= rozvoj textů náboženského obsahu (= důkaz pronikání křesťanství), vedle toho existuje také lidová slovesnost

 -naše nejstar.písemnictví - staroslověnština, latina

-znaky této literatury : -anonymita

                                     -problémy s datací (dlouhé časové rozpětí během něhož díla vznikala)

                                     -nepůvodní náměty

 -žánry: -kroniky, legendy, eposy

             -překlady z Bible

             -veršované předmluvy k překladům

             -liturgické texty

             -kázání

             -překlady právnických děl

             -duchovní písně

 973 - * pražské biskupství

 Konkrétní památky ve staroslověnštině :

 1) Na VM všechna 4 evangelia přeložil Metoděj, veršovaná předmluva k tomuto překladu = Proglas (nejstarší staroslověnská památka), dílo je celkově vyjádřením programu Cyrila a Metoděje (obecný význam kultury, právo lidu naslouchat bohoslužbě v mateřském jazyce, oslava slovanského překladu Písma, „nahé jsou zajisté všechny národy bez knih“)

 2) Liturgické texty

-kánony (zpěvy na oslavu nějakého světce)

-modlitby

 3) Právnické texty

Zákon sjudny ljudem - soudní zákoník, přeložen z řečtiny

Nomokánon - soubor právních předpisů pro duchovní

 

4) Legendy (veršované nebo prozaické útvary náboženské středověké epiky, vyprávění o životě, skutcích, zázracích a mučednictví světců)

-Panonské legendy (legendy i přestože jsou to historická vypravování, magično potlačeno!) : - Život Konstantinův (starší, náročnější forma) – světec, vzdělanec

                                                                                                                                                               - Život Metodějův – více realistické

-vznik až po jejich smrti, prozaická díla (od narození po smrt)…historický pramen, autor (-ři) neznámý (-í)

-jednou z myšlenek boj proti tzv. trojjazyčníkům = zastáncům názoru, že Bible může být psána pouze v latině, řečtině a hebrejštině.

 

-legenda O Sv.Václavu - první staroslověnská legenda (mučedník, patron české země)

 

Autory prvních legend byli Metodějovi žáci, kt.byli po smrti svého učitele z VM vyhnáni, utíkali i na území Čech - založili Sázavský klášter (1032), psali v latině

V 10. a 11.st. u nás kulturu rozvíjí řády benediktinů, premonstrátů a johanitů

 

-legenda O Sv. Ludmile

-Kristiánova legenda (latinský název v překladu = Život a umučení sv.Václava a jeho babičky Ludmily, asi z konce 10.st., i autor je sporný) - latinsky

 

-Legenda o sv.Vojtěchovi

-Legenda o sv.Prokopovi (zakladatel Sázav.kláštera) - ?latinsky

-pocházejí z konce 11..a 12.st.

 

5) Dějepisectví

-největším dílem latinské literatury je Kosmova kronika (1125) = Kronika česká

-3 díly, autorem Kosmas (1045-1125, děkan svatovítské kapituly)

-vychází ze 3 pramenů : -mytologická složka

                                       -vyprávění starců

                                       -jeho vlastní zážitky

-kronika začíná stavbou Babylonské věže, vynechává působení slovanské vzdělanosti, ale i přes to vlastenectví. Kosmas založil tradici našeho dějepisectví.

-kronika : -psána prozaicky (vypravování, přímá řeč - dialogy, podrobné charakteristiky postav, veselé historky), prokládána časoměrnými verši

                -latinský jazyk na vysoké úrovni, hodně citátů (především z římských klasiků = snaha oživit děj)

                -výskyt bohemik = české výrazy

                -pramen českých dějin (od nejstarších dějin po Kosmovu současnost) – doba  vítězství křesťanství a latiny

 

1.česká duchovní píseň : Hospodine, pomiluj ny (= smiluj se nad námi) – vznik v době zápasení staroslověnštiny a latiny (konec 10.st.) – původně staroslověnská skladba, snadno zlidověla, zpívána při slavnostních příležitostech (fce hymny), prosba o mír a úrodu, 8 veršů, bez rýmu

 

Duchovní píseň Svatý Václave, vévodo české země – původně již z konce 12.st., zapsána až ve 14.st., světec jako rytíř

1085 – Vyšehradský kodex – skvělá iluminační technika

Paterik (Knihy otců) – vyprávění o mniších

 

Literární tvorba užívající staroslověnštinu končí v českých zemích asi na přelomu 11. a 12.st. (nástup latiny)

Staroslověnština ale i později přispěla k rychlému rozvoji spisovné češtiny!

 

VZNIK ČESKY PSANÉ LITERATURY

 

1. stopy českého spisovného jazyka lze najít už v latinských rukopisech z 11.a 12.st.

a) BOHEMISMY= tvary

b) BOHEMIKA=ojedinělá česká slova (jména,...)

c) GLOSA=souvislá poznámka

 

Nejstarší česká věta je z poč.13.st. (???pol.11.st.), zachovala se v zakládací listině litoměřické kapituly

-přibližně do pol.13.st. byly česky psané literární práce pouze v náboženské oblasti

-překlady modliteb i částí Bible

Od přelomu 13. a 14.st.nastává hlavní období rozvoje česky psané literatury – nastupují i jiné žánry, než pouze ty z duchovní oblasti

-boj česky psané literatury s latinou a němčinou (příliv Němců, staví města – vysoká šlechta)

-pronikání českých měšťanských a českých lidových prvků do literatury = zesvětštění literatury

-k rozvoji literární tvorby přispěl velkou měrou hospodářský vzestup měst, těžba stříbra (Václav II.1278-1305 – pražský groš)

-centra literatury stále v klášterech (sv.Jiří na Hradčanech, Zbraslavský kl. u Prahy)

-od pol.14.st.rozvoj gotiky (= více pomoc pro latinu než pro češtinu)

-rozvoj české literatury pokračuje i za husitství!

 

SVĚTSKÁ EPIKA

Alexandreida (13./14.st.) – původně 9000 veršů, dochována 1/3, vychází z latinského zpracování, autor asi šlechtic, rytířský epos…rozsáhlá výpravná báseň o Alexandru Velikém, kt.je vyobrazen jako ideální panovník (makedonský král), srovnáván s posledními Přemyslovci, bohatý jazyk, návaznost na původní řecké a římské práce, Alexandrova válečná taktika je vlastně obrazem české taktiky, některé postavy mají česká jména

-autorova předmluva, výklad Alexandrova původu, hrdinské činy, smrt, marná cesta za světovládou a slávou

 

(eposy v evropské literatuře : Píseň o Rolandovi, Píseň o Cidovi

-starobylé eposy vznikaly na základě starších bájí

-Píseň o Nibelunzích

Slovanské eposy:

Slovo o pluku Igorově (12.st.) - národní hrdinný epos : tažení novgorodského knížete Igora proti Mongolům. Anonymní, umělecká hodnota

Ruské byliny = bohatýrské zpěvy)

 

DUCHOVNÍ EPIKA

-zlomky legend : Apokryf o Jidášovi

 

DUCHOVNÍ LYRIKA

-Kunhutina modlitba (kolem r.1300) – zapsána v brevíři abatyše Kunhuty (dcera P.O.II.) ve Svatojiřském klášteře

-Spor duše s tělem – téma viny za lidské hříchy

 

LIDOVÁ POESIE

-milostná témata : divadelní hra o Marii Magdaléně (kolem r.1300)

 

Tak řečená Dalimilova kronika (poč.14.st.) - název je omyl z 16. st.

-anonymní (asi nižší šlechtic), nejstarší česká veršovaná kronika, vlastenectví (je proti přívalu Němců, oporu hledá v sedlácích)

-začíná stavbou babylonské věže, české dějiny o dob nejstarších do r.1314, pramenem mu byly různé kroniky (mnohé jsou pro nás neznámé, čerpá i z Kosmy)…osudy českých panovníků a české šlechty