17. - Česká literární moderna

 

19./20. století

- vědecko – technická revoluce (film, elektřina)

- pesimismus (nadvláda R.-U., konzumní a povrchní společnost, která přehlíží umění)

- mladá generace kritizuje Vrchlického, ale právě díky němu se setkávají s pojmy jako impresionismus a symbolismus

- snaha vyburcovat veřejnost, vysvětlit spornou minulost (TGM - RKZ), Schauer (Článek o našich dvou otázkách - má se literatura vyčerpávat národními problémy, nebo se má spíše přimknout k vyspělejší, německé literatuře?)

- bojuje se o všeobecné hlasovací právo, o jazykové zákony

- generační spory (Šalda x Vrchlický…jsou nové směry dobré?, Machar – Hálek je špatný autor, Neruda je pan básník x Sládek – zastává se Hálka)

- r. 1895 vyšel Manifest české moderny (autor Machar, dále Šalda, Krejčí, Sova, Šlejhar, Březina, Mrštíkové) – vyjádřili se k politické a sociální situaci v Čechách (dělnictvo) a říkají, že chtějí být originální (nenapodobovat N.O.)…důraz na uměleckou kvalitu (na úkor národního tématu)

 

Josef Svatopluk Machar (1864-1942)

* Kolín, 30 let bankovní úředník ve Vídni, spolupracuje s TGM, nadšen ze vzniku nového státu, ale pak o iluze přišel = rozchod s TGM

- chce do poezie prosadit realismus

Lyrika :  sb. Confiteor (= doznávám) – milostné zklamání, zklamání z české společnosti

- sb. Čtyři knihy sonetů – b. Sonet o dějinách sonetu – kritizuje staré sonety (důležité má být téma a ne forma, jak prosazovali Lumírovci)

- sb. Tristium Windibona – žalozpěvy z Vídně, stesk po vlasti

Epika : sb. Zde by měly kvést růže – kritika měšťácké společnosti (neupřímnost, pokrytectví, zbabělost), špatné postavení žen - b. Teta – dialog tety a neteře, teta říká, jak se musí starat o domácnost a rodinu, když se neteř ptá na nešťastný život a na manžela, tak ho hájí a snaží se vyvracet některé pomluvy o něm (on již zemřel, ona ví, že prý pil, běhal za ženskýma a hrál karty, ale že ji bil, to popírá), rozpláče se

- veršovaný román Magdaléna – mladý Jiří z bohaté rodiny potká v Praze prostitutku Lucy, ve které spatří nějaký příběh a tak ji vykoupí a odveze k sobě na maloměsto. Lidé je začínají ponižovat. Jiří chce dělat politiku, ale musí se rozhodnout, jestli ji bude dělat bez Lucy, nebo ji nebude dělat a Lucy mu zůstane. Lucy ho má ráda a tak se pro jeho úspěchy obětovala a utekla zpět

 

Otokar Březina (1868-1929) - „Václav Jebavý“

*Počátky na Moravě, chudá rodina ševce, učitel na obecních školách, během 1 týdne mu oba rodiče zemřeli, samotář (neoženil se), symbolista

- psal si s Annou Pammerovou, která ovlivnila jeho tvorbu, spolupráce s katolickou modernou

Inspirace : středověká mystická literatura, dobová filozofie

Tvorba :  bolest a utrpení

- 5 básnických sbírek (reflexivní lyrika)

sb. Tajemné dálky (pesimismus), Svítání na západě (pesimismus), Větry od pólu, Stavitelé chrámu, Ruce

- Tajemné dálky - b. Moje matka – jamb (sloka začíná jednoslabičným slovem…přízvuk je na 2. slově), vzpomíná na matku, kterou miloval, žila v bídě, chodila do kostelů, pracovitá, smrt přijala jako vykoupení, mystická rovina : vstává z hrobu a je se synem, hřeje ho to u srdce, ví, že na něj nezapomene, proměnila se ve světlo (symbol věrnosti a nebe - ráje), v poslední sloce se již autor také cítí poměrně starý, symboly : cesta života, strom času, prach stáří

- Svítání na západě – svítá na východě (oxymóron), b. Tys nešla – a) o 1 konkrétní ženě, b) o životní situaci, že nějakou ženu určitě najde…žena nepřichází (pesimismus), pak ale věří alespoň v solidaritu a přátelství mezi lidmi (optimismus)

- Stavitelé chrámu – myšlenka o  nadčlověku, který se obětuje a tvoří pro druhé = chvála básníkům a umělcům

- Ruce – píše o přátelství mezi lidmi a národy

 

Antonín Sova (1864-1928)

*Pacov (jižní Čechy), otec učitel, nedokončil práva, úředník, manželka Marie Kovaříková (o 19 let mladší), nešťastné manželství, těžká nervová choroba

- ovlivněn realismem, symbolismem a impresionismem

sb. Květy intimních nálad – b. U řek – výpis toho, co se mu u řeky líbí, b. Potoky (má rád venkovský potok, přírodu kolem i ves), b. Rybníky (chvála českých rybníků, zvířeny kolem nich, pak je ale člověk z této idylky vytržen)

sb. Z mého kraje – popis přírody a sociální situace v jeho rodném kraji

sb. Soucit a vzdor – odpor, vzpoura

sb. Zlomené duše – disharmonie, každé radosti předchází nebo následuje smutek, hořkost, zklamán ze společnosti

sb. Vybouřené smutky – vyčleňuje se z ošklivé společnosti a odchází na hory snů

sb. Údolí nového království – vrací se zpět k lidem, doufá v šťastný život, požaduje solidaritu a přátelství

sb. Ještě jednou se vrátíme – b. Ještě jednou se vrátíme – vzpomínky (ty špatné vymizí jako vodní kapky z trávy), někam se vždy rádi vracíme, člověk opět ožije, tak jako se strom zazelená a protáhne svůj kmen, b. Kdo Vám tak rozcuchal tmavé vlasy? – sad, starší člověk vytýká ženě, po které dlouho toužil, že přišla pozdě, nenávratnost, zdvihá plachty a vlajky, loď odplouvá na zelené ostrovy (smrt)

 

 

Autoři časopisu Moderní revue (dekadence + symbolismus)

 

Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951)

- báseň Starý dům – plíseň, zápach, zdechliny, sklepy, dech mrtvých (dekadence, symbolismus)

 

Karel Hlaváček (1874-1898)

- chudá pražská rodina, umí cizí jazyky

- sb. Pozdě k ránu – melancholie, marnost, noc se láme do dne…přírodní jevy = básníkovo nitro

- sb. Mstivá kantiléna – protestuje, volá po revoluci a odboji

- b. Svou violu jsem naldail co nejhlouběji

- b. Hrál kdosi na hoboj – melancholie, snadno si představíme náladu a prostředí, hoboj (smutná hudba), moře, ohně, opuštěné pobřeží, nenávratnost chvíle (života), marnost