14) - Evropské divadlo v období klasicismu a osvícenství, česká dramatická tvorba v 19.století

 

KLASICISMUS

Francie - 17.století (Ludvík XIV.), ostatní země 18.st.

FRANCIE – hlavně tragédie, která čerpá z antiky, mytologie

-          zobrazuje prostředí vysoké šlechty (aritokracie)

-          střet jedince s obecnými zásadami a pravidly

-          důraz na rozum…návrat k antice, odklon od baroka

-          v literatuře se rozděluje vyšší styl (patří i tragedie) a nižší styl (patří i komedie)

-          drama : pravidlo trojí jednoty…jednotný děj, 1 místo, 1 den

Pierre Corneille (1606-1684)

– CID (= pán) : don Rodrigo (Cid) zabije otce své milé (Ximena), ta se pak rozhoduje, na jaké straně má stát (Rodrigo nebo rodina?), nakonec chce pomstít smrt svému otce, tragédie

 

Jean Racine (1639-1699)

Tragedie, motivy od Euripida, Faidra – psychologično, nepřípustná láska (miluje svého nevlastního syna), ona trpí, ale kvůli ní i ostatní, katarze (očištění)

 

Moliére (1622-1673) „Jean - Baptiste Poquelin“

Komedie, frašky, zprvu kočovný herec, pak ředitel královského divadla v Paříži, jeho hry nastavují zrcadlo současné francouzské společnosti (aristokracie, měšťanstvo), kritika církve, zabývá se postavením ženy, také lakotou

- Misantrop - Alcest nemá rád lidi (je znechucen pařížskou společností), pesimista, lidé jsou pokrytečtí (říkají něco jiného než si myslí), ženou se za majetkem, dělí lidi na zlé a neznalé světa, odporuje mu přítel Filint (optimista, říká, že každý člověk chybuje), Alcest nešťastný, obětí svého názoru, pak se  zamiloval, ale byla nevěrná…odstěhoval se na venkov

-          veršováno, inspirace antickými hrami

- Tartuffe - důvěřivý a hloupý Orgon je ovládán bohatým, pokryteckým a drzým církevním hodnostářem Tartuffem, T. si má vzít jeho dceru, ale dvoří se také jeho ženě! O. mu již připsal i své jmění! T. chce O. zostudit u krále, dostat ho do vězení, ale nakonec král zatýká T.

- Lakomec – vdovec Harpagon (literární typ – lakomec, sobec) reprezentuje měšťanstvo, peníze získal lichvou, diktuje život svým 2 dětem (syn Kleant si má vzít starou vdovu, Harpagon má mít za ženu jeho milenku), šetří na jídle a služebnictvu, ztráta kasičky = ztráta smyslu života, podezřívá úplně všechny! Sluha Jakub a Čipera, Kleantés a Eliška

- Zdravý nemocný – Argan chce provdat dceru za lékaře, aby měl léčení zdarma

 

ITÁLIELidová komedie (commedia dell´arte) - veliká tradice, počátky v renesanci, jednoduché hry (frašky), často improvizace, humorné

Postavy : Brighella, Scappino, Arlecchino, Colombina

Carlo GoldoniPoprask na modré laguně, Sluha dvou pánů

 

OSVÍCENSTVÍ

18. století, navazuje na renesanci, „století rozumu“, optimismu (věří v neustálý pokrok), vznik ve Francii a Anglii, velký rozvoj vědy a techniky, doba 1. průmyslové revoluce, pak nastupuje romantismus

- kritika církve, konzervatismu, odmítají tradici, chtějí zrovnoprávnit občany, rozvoj vzdělanosti a vědy

žánry : eseje, dramata, prózy, encyklopedie (Velká francouzská)

Anglie : Francis Bacon, John Locke

Francie : Voltaire

- kritika církve a absolutismu, exulant (Anglie, Prusko), dopisoval si s Kateřinou Velikou, - soupeř Rousseaua

- Candide (= prosťáček)

- vychováván na zámku ve Vestfálsku, ovlivněn filosofem Panglosem (bezbřehý optimista), zamiloval se do zámecké slečny Kunhuty (měla ho taky ráda), ale byl z nižšího stavu a tak ho její otec ze zámku vykopl, naverbován do armády, pak cestuje po světě a vidí jen samé zlo (válka, zemětřesení, v JA ho chce sníst kmen Ušáků, neboť zabil předtím jezuitu a přišel v jeho obleku), pak v Eldorádu našel diamanty, Panglos je nemocný, je z něj žebrák. C. ho zprvu nepoznává, ale pak mu zaplatí léčbu, zjišťuje, že svět není tak krásný, jak Panglos tvrdil! C. chce P. poučit, polemizovat s ním, ale nedaří se mu to. C. kupuje pozemek, na kterém pracuje, stává se racionalistou

- mnoho alegorických dobrodružství

- Panglas říká, že všechno zlé je pro něco dobré

 

Německo : Johan Wolfgang Goethe (1749-1832)

- představitel preromantismu

- všestranně nadaný, *Frankfurt, i politik, básník, dramatik

- do čela hnutí STURM und Drang; kritika měšťanské společnosti

- navštívil Mariánské lázně (léčení)

- Faust (filozofická báseň v dramatické podobě)

- odehrává se ve Wittenbergu; chtěl mít dokonalé poznání a moc (kouzla a čáry)

- tragická historie o doktoru Faustovi; tvorba trvala 60 let (12111 veršů); tajemná atmosféra, chce poznat tajemství světa®uzavírá smlouvu s ďáblem (Mefistofeles); jestliže tě poznání uspokojí, propadne tvá duše peklu

- poznává Markétku; navzájem se milují; zabije Valentina, bratra Markétky, který byl proti vztahu; Markétka zabije dítě, které má s Faustem, odsouzena k smrti, odmítá záchranu, aby nepropadla peklu

- Faust se dostává do starověkých Atén

 

Friedrich Schiller (1759-1805)

- dramata : Don Carlos, Úklady a láska, Vilém Tel, Loupežníci

- Loupežníci - Karel Moor; působí v Čechách, pak se vrací domů a očišťuje se (otec, který zjistil svůj omyl, spáchal sebevraždu); je nucen zabít svou milou, bratr spáchá sebevraždu, sám se vydá chudému člověku, který za něho dostane peníze

 

Česká dramatická tvorba v 19.století

- postupně dochází k upevnění českého jazyka a kultivaci samotné české mluvy

- evropská tradice : Shakespeare, Moliére, Goethe…

- podoba her odvozena od klasicismu

Bouda (Václav Thám - Břetislav a Jitka). 1790 byla zbořena, pak v 19.st. významné až Prozatimní divadlo (1862).

20.léta V.  K. Klicpera (1752-1859) - především veselohry (kritika měšťanstva, kteří touží po  společenském postavení, ale zapomínají na svůj původ), psal i historické hry, tvorba : Každý něco pro vlast, Blaník, Točník, Divotvorný klobouk

Ve 40. letech snahy založit vlastní české divadlo, vzniká sbírka (František Palacký, později má název Národ sobě), 50.léta – Bachův absolutismus = zbrždění snah o založení divadla (cenzura, germanizace), první kámen až 1868 (Blaník, Říp, Tábor, Vyšehrad…), 1881 otevřeno (Smetanova Libuše), 1883 po vyhoření otevřeno

Josef Kajetán Tyl (1808-1856)  - Klicperův žák, *KH, působil ve Stavovském (dnešním Tylově) divadle, politik, novinář

- řada jeho her se hraje dodnes (např. Paličova dcera, i v ND)

- zpočátku zejména  překlady německých dramat

- nejvíce proslulosti dosáhla hra "Fidlovačka aneb žádný hněv a  žádná hračka", vrcholí písní "Kde domov můj" ( hudba František Škroup)

- hry ze současnosti  např. Paličova dcera - láska mladých lidí (Rozárka, dcera chudého venkovana, umírá jí matka, zůstávají další dva sourozenci a zadlužený domek. Otec žádá, aby se  provdala za bohatého muže a zabezpečila tak celou rodinu. Odmítá, odchází se sourozenci z domova, aby nebyli otci na obtíž. Otec ze  zoufalosti zapaluje svůj dům. Rozárka chce otce zachránit a bere všechnu vinu na sebe. Lidé z vesnice ji přestávají mít rádi. Její přátelé dokáží, že je nevinná. Ve vesnici se na ni však dívají  všichni jako na paličovu dceru, a proto odchází do ciziny)

- dramatické báchorky : Tvrdohlavá žena, Strakonický dudák, Jiříkovo vidění

Po roce 1848 jeho hry zakázány (Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova, Kutnohorští havíři)

Ladislav Stroupežnický (1850-1892)

- venkov + psychologizace, historické veselohry : Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová (= KH)

- současná komedie : Naši furianti – vesnice Honice, spor o fci ponocného, Bláha (poctivý vojenský vysloužilec) x Fiala (podvodník, krejčí), vykreslení sociální skladby vesnice, ½ obce je pro toho, ½ zas pro druhého, starosta chce Bláhu, radní zase Fialu, děti starosty a radního se mají brát, již je dohodnuto věno, oba to chtějí v hostinci stvrdit přípitkem (flašky punče), zaplatit ho ale chtějí oba, aby dokázali, že jsou bohatí. Nakonec ustoupil radní, starosta punč zaplatil, ale aby radní ukázal vesnici, jak je bohatý, přidal k věnu své dcery 1000 zlaťáků. Spor končí smírem. Později se dohodlá svatba ruší (Václav se dal z trucu asi kvůli jednání svého táty a táty jeho milé na vojnu). Do sporu zasáhl vychytralý, švec Halšperk, který přistihl radního při pytlačení a hrozí mu vězením. Švec mu pak ale slíbí, že nebude proti němu vypovídat, když se se starostou udobří a pro děti zachrání štěstí. Na návrh přistoupil, příběh končí šťastně. Objevil se výstražný paličský dopis (napsala dcera Fialy): „pokud nebude ponocný Bláha, vznikne požár!“…rukopis se rozluštil, nastalo usmíření

- (furiant - přehnaně sebevědomý a pyšný člověk)

Gabriela Preissová (1862-1946)

- z prostředí moravského Slovácka brala náměty ke svým dramatům.

- 2 tragické hry, tragédie vzniká z pokrytectví ( -> deformace lidských vztahů kvůli majetku)

Její pastorkyňa (zhudebnil Leoš Janáček), Gazdina roba  

 

Alois (1861-1925) a Vilém (1863-1912) Mrštíkovi

* jižní Morava…čerpají témata, spolupráce i samostatná tvorba

tragická hra Maryša – psychologično, až naturalismus, realistično. Maryša (Marie) ze statku (otec Lízal). Francek (mladý, jde na vojnu) miluje Maryšu, Vávra (40 let, mlynář, vdovec) také! Maryša je z spíše z matčiny strany nucena si mlynáře vzít, neboť je to po majetkové stránce výhodné, Lízal by připravil veliké věno, za které by se pak zadlužený mlýn oddlužil. Bouří se, ale nemá šanci. Mlynář ji nyní chce hlavně jako hospodyňku! Maryša ví, že to nebude o lásce, že to bude utrpení. Francek se vrací, chce si ji vzít, ale už to nejde. Mlynář chce Francka zastřelit.Maryša se pomstila mlynářovi za svůj zkažený život a také rodičům, kteří v něm viděli dobrého pána, že ho otrávila kávou…celkový námět hry si zčásti vymysleli, část čerpali z různých reálných příběhů

Jaroslav Vrchlický – Hippodamie (antický námět), Noc na Karlštejně

Julius Zeyer - Radúz a Mahulena - dodnes se  hraje

Alois Jirásek - Jan Huszachytil ho jako kazatele (v moderním kabátě), vrcholí odsouzením a upálením (byl ochotný pro pravdu i zemřít), Jan Žižka, Jan Roháč

Josef Václav Sládek – překládá Shakespeara