10. RUCHOVCI A LUMÍROVCI

70.,80.l. 19.st. – doba po *R-U, zklamání Čechů, rozvoj kultury, Karlova univerzita nyní Karlo – Ferdinandova (německá a česká část), přišel sem z Vídně TGM, bojoval proti RKZ (1886 - Atheneum), 1886 Schauer publikoval článek o našich 2 otázkách (má se literatura vyčerpávat národními problémy, nebo se má spíše přimknout k vyspělejší, německé literatuře?)

1868 - *almanach Ruch (na počest položení základního kamene N.D.) : S.Čech, J.V.Sládek (budu o něm mluvit spíše v Lumírovcích), A.Jirásek

1873 – obnova časopisu Lumír : J.V.Sládek, J.Vrchlický, J.Zeyer

- literatura má sloužit národu (vlastenectví, návaznost na N.O.), často má podobu reflexivní lyriky a mnohdy vyzývá k politické aktivitě.

Ruchovci : umělci pocházejí většinou z bohatších středních vrstev. Opírali se o vlastenectví, obraceli se zejména k Rusku a těšili je úspěšné osvobozovací boje balkánských Slovanů. Také důraz na bližší spolupráci se slovenským národem. Překládali slovanskou romantickou poezii (Lermontov, Mickiewicz). Zdůrazňují historickou tematiku, která může být českému národu inspirací a oporou. Zájem o venkov (oslava).

Svatopluk Čech (1846-1908)

*Ostředek, nejstarší ze 16 dětí. Otec vlastenec, seznamoval Svatopluka s cizí i českou literaturou. Nejvíce žil v Praze. Samotář, odmítal pocty a vyznamenání. Ovlivněn Kollárem a Máchou

- básník, prozaik, novinář

- znaky poezie : romantické i realistické prvky, bohatý rétorický verš, baladično, metafory, zvukomalby, rým, patos (důraz), oslava venkova, vlasti, zamýšlí se nad politickou situací

Epická poeziehistorická - Husita na Baltu (oslava husitské síly a slávy, Husita stojí na Baltu a hledí do rozbouřeného moře)

Adamité (Žižka je vyhladil, touha po svobodě a volnosti, vykreslení přírody)

Žižka (byl bojovný = vzor pro současníky)

Václav z Michalovic (osudy hocha, kterého se v dětství zmocnili  jezuité, pak se dozví, že je synem 1 z českých pánů popraveného roku 1621 na Staroměstském náměstí – pobělohorská doba)

- alegorická - Evropa (= jméno lodi, na které plují političtí revolucionáři do vyhnanství, nemohou se spolu dohodnou, jak změní svět, potopí se)

- Slávie (jméno lodi, na níž plují zástupci slovanských národů. Zprvu rozpory, pak se ale sjednotí a pod vedením Rusa čelí vzpouře lodníků)

- satirická - Hanuman (chytrý opičák si v pralese po vzoru lidí založí opičí stát, který je podkladem pro zobrazení špatných lidských vlastností = výsměch církvi a vládě)

- venkovskáVe stínu lípy (úvod lyrický, epika, nedělní idylka pod lípou, lidé různých profesí si vypráví smutné i veselé příběhy, na závěr mlynář pronáší vlastenectví = optimismus do budoucna, je to oslava poklidného venkova, který je opakem města)

Lyrická poezie – vlastenecká, politická; sbírka Jitřní písně (báseň Dosti nás – nemáme vzlykat, že jsme malý národ, máme být silní, věřit si a opírat se o slavnou minulost)

- nejvýznamnější lyrická skladba - Písně otroka : lyrické vzpomínky na dávnověk, děj v exotickém prostředí (kvůli cenzuře), láska otroka a  otrokyně, kteří prchají ze zajetí, otrokyně však při útěku umírá, otrok je dopaden. Alegorie (otrok = národ, který se snaží vymanit z národnostního a sociálního útlaku…naděje)

Próza - "Broučkiády" = satirické skladby, kontrast : měšťák (pan Brouček) se dostává do různých situací, to poskytne obraz negativních vlastností měšťáka

- Pravý výlet pana Broučka do měsíce (nekulturnost, nevzdělanost a chladný vztah k vlasti českého měšťáka)

- Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (hloupost, zbabělost, nezájem o český národ).Večer se v hospodě opije, okouzlí ho vyprávění o tajných chodbách pod Prahou. Vyšel z hospody, spadl do sudu a usnul. Zdá se mu sen - ocitá se  v chodbě a vychází v husitské Praze (15.st.). Setkává se s husity, kteří jsou na rozdíl od něj jsou ochotni za národ položit život. Husité ho např. donutili, aby se v jejich řadách účastnil bitvy na Vítkově, on si nemůže vzpomenout, jak tato bitva dopadla. Utíká z bitvy, pak v Praze potkává vítězné husity, kteří ho poznávají a ví, že z bitvy utekl. Žižka ho za zbabělost odsuzuje k trestu smrti. Již ho popravují, on se probouzí. Je šťastný, že žije v Praze 19. st.

Lumírovci : J.V.Sládek kolem časopisu Lumír shromažďuje mladé průbojné autory (Vrchlický, Zeyer)

- orientace na zahraniční literaturu (hlavně románskou a anglosaskou - přebírají témata a postupy), snaha ji povýšit, překlady (Shakespeare, dále francouzská díla), Vrchlický sleduje vývoj  lidstva (jako Hugo), Zeyer se obrací k slavnému českému dávnověku

- kritika Elišky Krásnohorské (přejímají evropská témata, tudíž jsou i nepůvodní), Neruda sympatizuje (je pro kvalitu) 

Josef Václav Sládek (1845-1912)

- *Zbiroha, otec zedník. Původně redaktor Ruchu, konec 60.let do Ameriky, kde je učitel a redaktor místních českých novin. Pracuje také na farmě a staví železnici, vidí kapitalismus a špatné postavení černochů a Indiánů!

- po návratu redaktor Národních listů, profesor angličtiny, smrt ženy a dítěte, řídí Lumír

- lyrická poetik, prozaik a překladatel (především 32 Shakespearových dramat)

- oslava české krajiny a venkovského člověka (idealizovaný), téma života a smrti, bolesti a vzdoru, stručný verš, melancholie, často jen náznaky (domýšlíme)

Poezie

- sbírka Jiskry na moři - intimní (láska k jeho ženám, dětem, matce) lyrika, vlastenectví, politická situace

- sbírka Světlou stopou – domov, dětství, sociální problematika

- sbírka Selské písně a české znělky - krátké lyrické básně, rolník představuje jeho vztah ke světu, báseň To bylo v horách (starému sedlákovi vzala povodeň políčko, ale on se tomu musí postavit čelem, neboť živí rodinu!)

- sbírka Starosvětské písničky a jiné písně – báseň Jedny oči (motiv přátelství, někdo na nás určitě vzpomíná, melancholie, lidský osud, metonymie : oči = člověk)

- sbírka Sluncem a stínem

- báseň Na hrobech indiánských (báseň Mississippi – řeka představuje Indiány, kteří si stěžují na jejich utrpení)

- sbírky Zlatý máj a Zvony a zvonky - píše pro své děti, důraz na rodinné štěstí, obsahují mravní poučení

- báseň Hvězdy (= domov, naděje, věčnost, tajemno, optimismus), báseň Polní cestou (smrt ženy v kontrastu s živou jarní přírodou, která utlumí bolest, momentka – jako by se zastavil čas, zvukomalba – včela bzučí), báseň Lesní studánka

Jaroslav Vrchlický (1853-1912)

- „Emil Frída“, řeka Vrchlice v KH, *Louny. Dětství u strýce faráře (bohatá románská knihovna). Vychovávatel v Itálii. Profesor literatury na UK. Člen  akademie věd. V životě střídání štěstí a zoufalství. Zamiloval se do Sofie Podlipské, ale vzal si nakonec její dceru, nervová choroba.

- zaměřen na francouzskou („prokletí básníci“) a italskou literaturu, na osudy lidstva, věří v pokrok

- básník (užívá i sonety), prozaik, překladatel (Hugo, Petrarca, Goethe, Alighiery)

- 90. léta : rozpory s nastupující básnickou generací, smrt ženy

Poezie - lyrika (intimní - milostná, přírodní, reflexivní - úvahová) – lehkost, citovost, uměleckost – sbírka Z hlubin (samota, pesimismus)

- sbírka Eklogy a písně (báseň Tak mám tebe plnou duši – porovnává abstraktní lásku s krásnou přírodou, kterou dříve nebyl schopen vidět)

- sbírka Okna v bouři (báseň Ne Bože, více štěstí – štěstí není věčné, následují muka, proto již nechce být šťastný, báseň Lidské štěstí – ten, kdo je šťastný, je v očích trpících špatný…závist, báseň Píseň o lidské touze – moc touží, aby byl ptákem, ten je volný a bez problémů, touha může i zabít, štěstí se mnohdy těžko hledá, báseň Za trochu lásky šel bych světa kraj – nechce být sám, udělá pro to vše, ale musí překonat mnoho překážek, v závěru pokora)

- sbírka Meč Damoklův – ovlivněn těžkou chorobou = strach ze smrti

Pezie - epika :  motivy často z cizích literatur, chce zmapovat dějiny lidstva, alespoň ve zlomcích (jako Hugo)

Zlomky epopeje (rozsáhlé skladby) – dílo obsahuje např. knihy Duch a svět (oslava lidského konání, překoná živly a ovládne přírodu, vztah k vesmíru, oslava antiky) a Mýty I, II. (např. Legenda o sv.Prokopu)

- obsažen optimismus v budoucnost lidstva a kritika současnosti

- dále Selské balady – boje sedláků (selské bouře) za právo a spravedlnost v 17. a 18. st.

- také Balada blanická (otevírá se na Veliký pátek, Jíra vejde a vidí vojsko, kámen zavalil vchod, usnul, zaspal mnoho let, vyšel, nepoznává vesnici, ani ona jeho! Místo zbraní vidí zemědělské nástroje, jen skřivan si stále stejně vesele zpívá)

Drama : Noc na Karlštejně – veselohra, Karlova žárlivá manželka, která i přes jeho zákaz vnikla do hradu

Julius Zeyer (1841-1901)

*Praha, bohatá rodina (otec má francouzské předky, matka německé), chůva mu vypráví české pohádky a pověsti, hodně cestuje, básník, prozaik, dramatik (Radúz a Mahulena), vrchol české epické poezie

- inspirace : staroegyptská, japonská, středověká (francouzské rytířské eposy), staroislandská (ságy), barokní (náboženství, mystika), romantická (Mácha) literatura, RKZ

PoezieVyšehrad (Libuše – Lumír hraje na lyru a zpívá o minulosti, o Libuši - poté, co Libuše umřela, byla dívčí válka, on opustil Vyšehrad a prorokoval mu zkázu, doba útlaku, i přesto ale ještě žije naděje na odvrácení hrozby)

- Karolínská epopeja (o rytířích Karla Velikého)

Próza – stateční hrdinové, hledají lásku, krása přírody, tragické konce (smrt nebo kruté prostředí)

Vrcholem prózy Jan Maria Plojhar – psychologický, milostný, společenský a filozofický román ze současnosti, Plojhar z bohaté rodiny, zámek Havranice (jižní Čechy), chůva mu vypráví staré české pohádky a pověsti, probouzí v něm češství, je voják, odchází ze zámku, zemřela mu matka, pak se zamiloval do ženy, ale ona ho zneužívala a dělala si vtípky. Zpět na zámek, který se má kvůli dluhům prodat. Do Krakova. Poraněn v souboji s německým důstojníkem. Neúspěšně tvoří poezii. Odchází se uzdravit do Itálie, potkal Katarinu, vzniká láska (je mu 27, ale opravdovou lásku ještě neměl!) Jeho nemoc ale pokračuje, umírá, vzpomíná na domov (lituje, že umírá v cizině), Katarina se otrávila.

- 3 legendy o krucifixu : Legenda pražská – 1640, útisk, italská sochařka Flavia a český básník Inultus se potkají na Karlově mostě a vznikne přátelství. Říká, že chce zobrazit umírajícího Krista, má nabídku od bohatého Španěla. Chce modelovat dle lidského vzoru, on se nechal přivázat ke kříži a probodnout, stala se slavnou, ale cítila vinu za jeho smrt, spáchala sebevraždu, socha se ztratila, Legenda španělská – Toledo, mladý Žid má dokázat nenávist vůči křesťanům, v kostele probodl sochu Krista, která krvácí. Křesťané ho mučí k smrti. Kristus mu chce odpustit, on přijímá a stává se křesťanem (již mrtev), Samko pták

- Ondřej Černyšev – historický román, Rusko (konec 18.st.)

- Román o věrném přátelství Amise a Amila – Francie, rytíři, magično